domingo, 21 de janeiro de 2018

Índia


Olómìnira ilẹ̀ Índíà (República da Índia)




Milionário e empresário indiano Datta Phuge.

Ìkan nínú àwọn okòwó  ń dagba kíákíá jùlọ.
Uma das economias com crescimento mais rápido.

Resultado de imagem para Crianças do Tamil Nadu



Àkójọ́pọ̀ Itumọ̀ (Glossário).
Ìwé gbédègbéyọ̀  (Vocabulário).


Olómìnira, adj. Independente.
Orílẹ̀-èdè Olómìnira, olómìnira, s. Republica. Olómìnira ilẹ̀ Índíà - República da Índia.
Ìpínlẹ̀, orílẹ̀-èdè, s. Estado.
Ìpínlẹ̀, s. Fronteira, demarcação, limite entre duas cidades, Estado ( SP, RJ).
Ìkan, ọ̀kan, num.  Um.
Kan, num. e art. Um, uma. 
Kan, v. Tornar azedo.
Kan, adj. Amargo, ácido, azedo. Longe, ao largo.
Nínú, prep. Dentro, no interior de.
Inú, s. Estômago, ventre, interior, interno, no íntimo de.
Àwọn, wọ́n, pron. pess. Eles, elas. Indicador de plural.
Wọn, pron. oblíquo. A eles, a elas.
Wọn, pron. poss. Deles, delas.
Ń, v. Estar. Indicador de  gerúndio.
Ń, adv. pré-verbal. O prefixo "ń" no verbo indica não só uma ideia presente como uma ação que esteja ocorrendo, em desenvolvimento (gerúndio). Pela sua função, é equivalente ao verbo auxiliar estar em português.
L', pref. No.
L, pref. Forma modificada da palavra ní quando seguida de palavra iniciada por vogal diferente de i.
, prep. Contração da preposição ní e substantivo. Quando a vogal inicial do substantivo não é i, a consoante n da preposição se transforma em l, e a vogal i toma forma de vogal do substantivo posterior. Mas se a vogal do substantivo é i, ela é eliminada. Ní àná ( l'ánàá ). Ní ilé (ní'lé)
, part. enfática. Usada na construção de frases, quando o verbo tiver dois objetos, o segundo objeto é precedido por " ní".
, prep. No, na, em. Usada para indicar o lugar em que alguma coisa está. Indica uma posição estática.
, v. Ter, possuir, dizer.Transportar carga em um barco ou navio. Ocupar, obter, pegar.
Ni, v. Ser, é.
, pron. dem. Aquele, aquela. Requer alongamento da vogal final da palavra que o antecede somente na fala. Ex.: Fìlà ( a ) nì = aquele chapéu.
Ti lọ, adj. Desaparecido.
, pron. rel. Que, o qual, do qual, cujo.
, conj. Se. Enquanto, ao mesmo tempo que.
, prep. Desde que.
, v. Bater com a mão ou com algo na mão, acertar o alvo.
, adv. Onde, quando.
Ti, prep. de ( indicando posse). Quando usado entre dois substantivos, usualmente é omitido. Ilé ti bàbá mi = ilé bàbá mi ( A casa do meu pai).
Ti, ti...ti, adj. Ambos... e. Ti èmi ti ìyàwó mi - ambos, eu e minha esposa.
Ti, v. Ter (verb. aux.). Arranhar. Pular.
Ti, v. interrog. Como. Ó ti jẹ́? - Como ele está.
Ti, adv. pré-v. Já. Indica uma ação realizada.
Ti, àti, conj. E.
Ti, part. pré-v. 1. Usada para indicar o tempo passado dos verbos. Èmi ti máa rìn lálé - Eu costumava caminhar à noite. 2. É usada com báwo ni - como - quando se deseja expressar sentimento e posicionada antes do verbo principal. Báwo ni àwọn ti rí? - Como eles estão?.
Tìti, adv. Tremendamente, violentamente.
Títí, adv. Continuamente, constantemente.
Títí, prep. Até.
Tìtì, adv. Tremulamente, balançadamente.
Títì, adj. Trancado, que deve ser empurrado, fechado.
Títì, ọ̀nà, s. Via pública, rua, passagem.
Ti... ti, adj. Ambos... e. Ti èmi ti ìyàwó mi - Ambos, eu e minha esposa.
Títi-àiyé, adv. Eternamente.
Títí dé, prep. Até. (referindo-se a um local ou espaço).
Títí di, prep. Até. (referindo-se a período de tempo).
Títí  láé, títí láí, adv. Perpetuamente, para sempre, definitivamente.
Títilọ, adv. Continuadamente, assim por diante.

, v. Bastar, ser o bastante, ser o suficiente. Ser igual a, equivaler.
, adj. Suficiente, bastante.
, pron. rel. Que. Contração de tí ó. A partícula ó é sempre usada se tí for seguida por um verbo. Antes de pronome  e substantivo, ela não é usada. Ọkùnrin tó pè mí ẹ̀gbọ́n mi - O homem que me chamou é meu irmão.

Tó, tóó, adv. pré-v. Antes de. É antecedido por kí. Kí òun tó lọ, ó sọ̀rọ̀ pẹ̀lú mi - Antes de ele ir, eu conversei com ele. 
Dàgbà, v. Crescer, envelhecer.
Dágbá, v. Tentar alguma coisa sem condições.
Dágbáú, v. Deixar, ficar em má condições.
Dàgbàlágbà, v. Tornar-se um homem mais velho.
Kíákíá, adv. Rapidamente., ativamente.
Índíà, ilẹ̀ Índíà, s. Índia.
Olómìnira ilẹ̀ Índíà, s. República da Índia.
Ilẹ̀, s. Terra, solo, chão.
Delhi Titun, s. Nova Deli. 
Ẹlẹ́yà ènìyàn púpọ̀, ẹlẹ́yàpúpọ̀, s. Multiétnico.
Ẹ̀sìn, ìsìn, s. Culto, religião.
Ẹ̀sìn lọ́pọ̀lọ̀pọ̀, èèyàn lè fara mọ́ àwọn ìsìn mìíràn ó sì lè máa bá wọn ṣe pọ̀, s. Pluralismo religioso. Lákòókò yẹn, ẹ̀kọ́ ìsìn Kátólíìkì tún fàyè gba àwọn ọmọ ìjọ láti ní ojú ìwòye ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ nípa ọ̀ràn ẹ̀sìn, irú bí àmúlùmálà ìgbàgbọ́, èyí tó túmọ̀ sí pé èèyàn lè fara mọ́ àwọn ìsìn mìíràn ó sì lè máa bá wọn ṣe pọ̀ - A teologia católica já admitia conceitos como o pluralismo religioso, que significa integração e coexistência com outras religiões.
Ẹran-ìgbẹ́, s. Fauna.
Ibi aláàbò, s Área protegida.
Ìwà-ìbàjẹ́, s. Corrupção.
Òléwájú nínú ọ̀rọ̀ òmìnira, s. Líder do movimento de independência.
Àwọn  ìpolongo ẹ̀tọ́ ọmọnìyàn, s. Campanhas de direitos civis. Lábẹ́ ìṣàkóso Agbára Ayé Gẹ̀ẹ́sì òun Amẹ́ríkà, àwọn èèyàn máa ń dìde láti jà fún ẹ̀tọ́ wọn nípasẹ̀ ìpolongo ẹ̀tọ́ ọmọnìyàn, ẹgbẹ́ àwọn òṣìṣẹ́ àti àwọn tó ń jà fún òmìnira -  Na Potência Mundial Anglo-Americana, pessoas têm se mobilizado para reivindicar seus direitos por meio de campanhas de direitos civis, sindicatos e movimentos de independência.
Ẹgbẹ́ àwọn òṣìṣẹ́, s. Sindicato. Lábẹ́ ìṣàkóso Agbára Ayé Gẹ̀ẹ́sì òun Amẹ́ríkà, àwọn èèyàn máa ń dìde láti jà fún ẹ̀tọ́ wọn nípasẹ̀ ìpolongo ẹ̀tọ́ ọmọnìyàn, ẹgbẹ́ àwọn òṣìṣẹ́ àti àwọn tó ń jà fún òmìnira -  Na Potência Mundial Anglo-Americana, pessoas têm se mobilizado para reivindicar seus direitos por meio de campanhas de direitos civis, sindicatos e movimentos de independência.
Àwọn tó ń jà fún òmìnira, s. Movimentos de independência. Lábẹ́ ìṣàkóso Agbára Ayé Gẹ̀ẹ́sì òun Amẹ́ríkà, àwọn èèyàn máa ń dìde láti jà fún ẹ̀tọ́ wọn nípasẹ̀ ìpolongo ẹ̀tọ́ ọmọnìyàn, ẹgbẹ́ àwọn òṣìṣẹ́ àti àwọn tó ń jà fún òmìnira -  Na Potência Mundial Anglo-Americana, pessoas têm se mobilizado para reivindicar seus direitos por meio de campanhas de direitos civis, sindicatos e movimentos de independência.
Ìsọdòmìnira, s. Libertação, liberdade.
Òmìnira, s. Independência.
Akitiyan fún ìsọdòmìnira, s. Movimento de independência.
Bọ́ǹbù ọ̀gbálẹ̀gbáràwé, bọ́ǹbù átọ́míìkì, bọ́ǹbù tó bú gbàù, bọ́ǹbù runlérùnnà, àdó olóró,  bọ́ǹbù inúátọ̀mù, s. Bomba atômica. Bí àpẹẹrẹ, wo bí nǹkan ṣe bà jẹ́ lọ bẹẹrẹbẹ nígbà tí wọ́n ju àwọn bọ́ǹbù átọ́míìkì sílùú Hiroshima àti Nagasaki ní 1945 - Pense na terrível destruição causada por duas bombas atômicas lançadas sobre Hiroshima e Nagasaki em 1945.
Àdéhùn Fífòpin sí Bí Ohun Ìjà Ọ̀gbálẹ̀gbáràwé Ṣe Ń Pọ̀ Sí I, s. Tratado de Não-Proliferação de Armas Nucleares.
Àwọn Àdéhùn Nípa Dídíwọ̀n Àwọn Ohun Ìjà Olóró, s. Tratados de controle de armas nucleares
ÀwOrílẹ̀-èdè tó ní ohun-ìjagun bọ́ǹbù  inúátọ̀mù, s. Estados com armas nucleares.
Ilé-iṣẹ́ ológun ìkẹ́wàá tó ń náwójùlọ, s. A 10ª maior força militar
Ìnáwó, s. Despesa.
Sístẹ̀mù oníléaṣòfin òṣèlúarálú, s. Democracia parlamentar
Òṣèlúaráìlú, s. Democracia.
Orílẹ̀-èdè, s. Nação, país.
Orílẹ̀, s. Grupo de origem ou clã.
Èdè, s. Língua, idioma, dialeto, linguagem.

Àkójọ àwọn orílẹ̀-èdè bíi Gbogbo Ìpawó Orílẹ̀-èdè (olórúkọ), s. Lista de países por PIB nominal.
Ìgbìmọ̀ onídìbòyàn, s. Colégio eleitoral.
Ìdìbò, s. Eleição, escolha, processo eleitoral.
Ìdìbò, ìbò, s. Votação.
Yàn, ṣà, ṣàyàn, dìbò fún, v. Eleger.
Ìbò, yíyàn, ìlóhùn sí, s. Voto.
Ilé aṣòfin, s. Parlamento.
Alákòóso Àgbà, s. Primeiro-ministro. Àkójọ àwọn Alákòóso Àgbà ilẹ̀ Tànsáníà - Lista de primeiros-ministros da Tanzânia.
Aráayé, aráiyés. Povo da terra, humanidade, 
Àìgbọlọ́rungbọ́, àìgbà-pọ́lọ́run-wà, s. Ateísmo. 
Agbátẹrù ìgbàgbọ́ Ọlọ́run-kò-ṣeé-mọ̀, s. Agnosticismo. 

Àkọ́kọ́sọ ìlànà-ìbágbépọ̀, s. Preâmbulo da Constituição.
Ìwé-òfin Ìbágbépọ̀, ìlànà-ìbágbépọ̀, s. Constituição.
Òṣèlúaráìlú, ìjọba tiwa-n-tiwa, s. Democracia.
Ìjọba àjùmọ̀ṣe, s.Governo de ação conjunta, governo de parceria.
Ìjọba tí ó fi àyè gba ará ìlú láti ní ìpín nínú ètò ìlú, s. Governo que permite e necessita que os cidadãos tenham parte na organização da cidade ou do país. 

Tòkòwò, adj. Econômica. Àgbàjọ Tòkòwò àwọn Orílẹ̀-èdè Ìwọòrùn Áfríkà - Comunidade Econômica dos Estados da África Ocidental
Okòwó, s. Capital, valores. Ọ̀mọ̀wé Stanisława Golinowska, ògbógi nínú ìmọ̀ ìṣúnná owó àti àjọṣe ẹ̀dá, sọ pé: “[Lórílẹ̀-èdè Poland] níbí, kò sẹ́ni tó wù kó máà rí ilé gbé. . . . - Stanisława Golinowska, especialista em economia social, diz: “Aqui [na Polônia] não há nenhum caso real de alguém que escolheu ser sem-teto. . . 
Ètò ìṣòwò, òwò, okòwó, ètò ọrọ̀ ajé, ọrọ̀ ajé, ìṣúná, ìṣúnná owó, ètò ìṣúná, ọ̀ràn Ìgbọ́bùkátà, s. Economia.
Ètò ọrọ̀ ajé àgbáyé, ètò ọrọ̀ ajé dorí kodò lágbàáyé, s. Economia global.
Òwò, s. Comércio, negócio. Ẹ̀yìn náà ló wá kan ìròyìn nípa ìlera (ìyẹn lé ní ìpín mẹ́wàá), ìròyìn nípa ìjọba (ìyẹn jẹ́ nǹkan bí ìpín mẹ́sàn-án), àti ìròyìn nípa ètò ọrọ̀ ajé (ìyẹn jẹ́ ìpín mẹ́jọ ààbọ̀) - A seguir, vêm notícias sobre saúde (10,1%), assuntos de governo (8,7%) e economia (8,5%).
Owó, s. Dinheiro, moeda.
Ètò ọrọ̀ ajé kárí ayé, s. Economia mundial.
Orílẹ̀-èdè tó nílé iṣẹ́ ẹ̀rọ tí ètò ọrọ̀ ajé rẹ̀ sì dáa, s. Industrialização.
Ìnáwó, s. Despesa, gasto.
Ọ̀ràn àyíká, s. Meio ambiente.
Ètò ọrọ̀ ajé dúró sójú, s. Economia instável, incerteza econômica.
Ọrọ̀ ajé orílẹ̀-èdè, s. Economia do país, economia nacional. Lẹ́yìn Ogun Àgbáyé Kejì, ọrọ̀ ajé orílẹ̀-èdè wa búrẹ́kẹ́, ìfẹ́ láti kó ohun ìní jọ wá gbòde kan - Depois da Segunda Guerra Mundial, houve uma tremenda melhora na economia do país, e uma onda de materialismo varreu a nação.
Ètò ọrọ̀ ajé ìpínlẹ̀ náà, s. A economia do Estado.
Jàgidijàgan ẹ̀sìn, s. Violência religiosa.
Àìgbọ́ràn aráalú, s. Desobediência civil
Àìní-jàgidijàgan, s. Não violência (do sânscrito transl.: ahimṣā, "não violência", "ausência de desejo de ferir ou matar") é a prática pessoal de não causar sofrimento a si próprio ou a outros seres sob qualquer circunstância.
Àdàpapọ̀ Maratha, s. Confederação Marata. O Império Marata foi um estado hindu localizado geograficamente na atual Índia, que existiu entre 1674 e 1818.
Olómìnira, adj. Independente.
Àpapọ̀, s. Soma, total, combinação, ato de unir, de juntar
Aparapọ̀, adj. Federativa.

Kashmir, s.  Caxemira. Akọ̀ròyìn ilẹ̀ òkèèrè nì, Johanna McGeary, sọ pé: “Kò sí agbófinró kankan láyé, bó ti wù kó lágbára tó, tó lè sọ pé òun máa fòpin sí ìkórìíra tó ti sọ Bósníà, Sòmálíà, Làìbéríà, Kashmir, àti Caucasus di ibi tí ọ̀gbàrá ẹ̀jẹ̀ ti ń ṣàn” - A correspondente no estrangeiro Johanna McGeary observou: “Nenhum globocop (organização agindo como policial no mundo inteiro), por mais poderoso que seja, consegue eliminar o ódio que fez com que a Bósnia, a Somália, a Libéria, a Caxemira e o Cáucaso ficassem banhados em sangue.” 
Ìmọ̀-òye, ìmòye, èrò àwọn ọ̀mọ̀ràn, ìmọ̀ ọgbọ́n orí, filọ́sọ́fi, ọgbọ́n orís. Filosofia.
Ìgbà owúrà Índíà, s. Idade do ouro da Índia
Ìṣàtakò aláìe jàgidijàgan, s. Resistência não-violenta.
Abẹ́orílẹ̀ Índíà, s. Subcontinente indiano, Industão, hindustão ou indostão. O subcontinente indiano é uma região localizada no sul da Ásia, englobando a Índia, Bangladesh, Nepal, Butão, Paquistão, a 
ilha do Sri Lanka e o arquipélago das Maldivas.
Ẹ̀bádò Bengal, ilẹ̀ lábẹ́ omi lápá ibi tí òkun ti ya wọ àgbègbè Bengal, s. Baía de Bengala. Òǹkọ̀wé kan kọ̀wé pé: “Awalẹ̀pìtàn òde òní kan túbọ̀ fojúunú yàwòrán bí nǹkan ṣe rí nígbà láéláé bó ṣe ń hú àwọn àfọ́kù ìkòkò kan jáde nínú ilẹ̀ lábẹ́ omi lápá ibi tí òkun ti ya wọ àgbègbè Bengal, orúkọ àwọn oníṣẹ́ ọnà tí wọ́n máa ń sun ìkòkò létí ìlú Arezzo ló sì wà lára àwọn àfọ́kù ìkòkò náà” - “O pesquisador moderno dá asas à imaginação à medida que retira dos sedimentos da baía de Bengala cacos de louça contendo o nome de artesãos cujos fornos ficavam nos arredores de Arezzo”, diz certo escritor.
Bay, ẹ̀bádò, s. Baía.
Ìpínlẹ̀ Bahia, s. Bahia. Ní ìlú Salvador, olú ìlú Ìpínlẹ̀ Bahia, lórílẹ̀-èdè Bràsíl, wọ́n máa ń ṣayẹyẹ kan tó hẹ̀rẹ̀ǹtẹ̀ lásìkò tí wọ́n bá ń ṣọdún tuntun - Em Salvador, a capital do Estado da Bahia, no Brasil, o ano-novo é marcado por uma festa de grandes proporções.
Èdè àlòṣiṣẹ́, s. Idioma operacional, idioma oficial.
Jù, jùlọ, adj. comp. Mais do que, excessivo, demais.
Olówó, s. Milionário, pessoa rica, pessoa com capital.
Ẹ̀wù àwọ̀tẹ́lẹ̀, ẹ̀wù, bùbá, ṣẹ́ẹ̀tì, s. Camisa.
Bùbá, s. Camisa.Tipo de vestuário solto e curto que vai até a cintura, tanto para o homem como para a mulher.
Ẹ̀wù àwọ̀tẹ́lẹ̀ wárà, s. Camisa de ouro. O dono da camisa é o milionário e empresário indiano Datta Phuge.
Wúrà, góòlù, s. Ouro. Ibi tí a ti lè rí wúrà tí wọ́n yọ́ mọ́ - Um lugar de onde se extrai o ouro que se refina.
Wúrà ṣe pàṣípààrọ̀, s. Ouro de câmbio, ouro trocado. A kò lè fi ògidì wúrà ṣe pàṣípààrọ̀ rẹ̀, a kò sì lè wọn fàdákà láti fi í ṣe iye owó rẹ̀ - Ela não pode ser comprada com ouro puro; nem se pode pesar prata para trocar por ela.
Wúrà Ófírì, s. Ouro de Ofir. Era um tipo de ouro da mais alta qualidade, que podia ser encontrada em uma região chamada Ofir. Esse ouro era muito puro e muito raro. Por isso, o ouro de Ofir se tornou símbolo de raridade e preciosidade. A kò lè fi wúrà Ófírì san owó rẹ̀, Àní a kò lè fi òkúta ónísì ṣíṣọ̀wọ́n àti sàfáyà san án -  Não pode ser comprada com o ouro de Ofir, nem com o raro ônix, nem com a safira.
Wúrà tí a yọ́ mọ́, s. Ouro fino, ouro refinado.  A kò lè fi í wé wúrà àti dígí, bẹ́ẹ̀ ni a kò lè fi ohun èlò èyíkéyìí tí a fi wúrà tí a yọ́ mọ́ ṣe ṣe pàṣípààrọ̀ rẹ̀ -  Ouro e vidro não podem ser comparados com ela; nem se pode trocá-la por um vaso de ouro fino.
Ògidì wúrà, s.  Ouro puro.  A kò lè fi ògidì wúrà ṣe pàṣípààrọ̀ rẹ̀, a kò sì lè wọn fàdákà láti fi í ṣe iye owó rẹ̀ - Ela não pode ser comprada com ouro puro; nem se pode pesar prata para trocar por ela.
Wúrà tí a yọ́ mọ́, s. Ouro fino, ouro refinado.  A kò lè fi í wé wúrà àti dígí, bẹ́ẹ̀ ni a kò lè fi ohun èlò èyíkéyìí tí a fi wúrà tí a yọ́ mọ́ ṣe ṣe pàṣípààrọ̀ rẹ̀ -  Ouro e vidro não podem ser comparados com ela; nem se pode trocá-la por um vaso de ouro fino.
Wúrà ṣe pàṣípààrọ̀, s. Ouro de câmbio, ouro trocado. A kò lè fi ògidì wúrà ṣe pàṣípààrọ̀ rẹ̀, a kò sì lè wọn fàdákà láti fi í ṣe iye owó rẹ̀ - Ela não pode ser comprada com ouro puro; nem se pode pesar prata para trocar por ela.
Gbowólórí, adj. Caro.








Nenhum comentário:

Postar um comentário